Třídy železničních ocelí

Materiály používané při stavbě železnic

Vzhledem k přijaté strategii rozvoje vysokorychlostních železnic je téma materiálů používaných pro kolejnice a výhybky stále aktuální. Pro kolejnice, kolejové bloky a jehlanové úseky, které jsou hlavní součástí železniční infrastruktury, se používá ocel vykazující dostatečnou odolnost proti opotřebení třením a únavou. Správně zvolený materiál pro tyto součásti zajišťuje dlouhou životnost a bezpečnost železniční dopravy.

Koleje a výhybky jsou konstruovány z kolejnicových, jehlových a blokových profilů s příslušnými rozměry uvedenými v tabulce 1. Tyto výrobky musí splňovat vysoké požadavky na mechanické vlastnosti ocelí, z nichž budou vyrobeny, a na vhodný tvar a spojitost struktury materiálu v celém rozsahu. Tyto součásti jsou vystaveny vysokému dynamickému a rázovému zatížení od kol železničních vozidel. Při stavbě železničních výhybek se nejčastěji používají blokové profily KL49 a Kl60 vyráběné válcováním za tepla.

Tyto části železniční infrastruktury jsou vystaveny destrukci povrchové vrstvy, což vede ke změnám rozměrů a tvaru styčných valivých ploch systému kolejnice-kolej. Vzhledem k požadavkům na vysoké mechanické vlastnosti se kolejnicové profily vyrábějí převážně z ocelí s vysokým obsahem uhlíku, které se vyznačují vysokou pevností a tvrdostí, vysokou odolností proti oděru a lomu a nízkou tažností.

Podle evropské normy EN 13674 se pro konstrukci kolejnic používá 5 ocelí v surovém stavu po válcování (R200, R220, R260, R260Mn a R320Cr) a 2 oceli po tepelném zpracování (R350HT a R350LHT). Tyto oceli se liší svým chemickým složením, které mění pevnostní a tažnostní vlastnosti, zatímco tepelné zpracování zvyšuje pevnost v tahu (>1175MPa) a tvrdost kolem 390HB a zajišťuje vysokou odolnost proti opotřebení. Z uvedených jakostí se pro jakýkoli typ profilu nejčastěji používají oceli R260 a R350HT.

Zpět na hlavní stránku blogu

Zpět na stránku blogu